TÁBOROVÁ KAMNA A JÍDELNA
Na úvod si nemohu nevzpomenout na naše táborové začátky. Náš oddíl pořádá tábory již od roku 1969, kdy se pod vedením bývalých skautů v roce 1968 obnovila činnost Junáka. Protože znovu založení oddílu bylo v dubnu roku 1968, nebyl materiál, táborové místo a čas pro vyřízení i tehdy nezbytných a potřebných formalit. Příprava prvního tábora byla ve znamení sběru zkušeností, nakupování a darování různého materiálu a improvizace. Všechny tyto nedostatky byly nahrazovány velkou chutí a elánem tábor opravdu uspořádat.
Jedním z problémů, který řeší každý provozovatel tábora je táborová kuchyně a jídelna. I v našem případě se v průběhu let měnily názory na velikost kuchyně, velikost kamen a jejich konstrukce, jak má vypadat jídelna pro šedesát táborníků. První kamna byla vyzděna z obyčejných cihel a zazděným roštem z jednotlivých kulatin. Jako pláty sloužily silnější plechy.Ty se musely pravidelně otáčet protože se žárem a zatížením prohýbaly. Velké hrnce s vařící vodou se posunovaly po kamnech pouze s rizikem opaření. Dvířka tvořil přiložený plech. Komínem byly klasické komínové roury k Petrům, tři vedle sebe. No kouře jsme si užili dost. Nejhorší ale bylo, že cihly kamen praskaly a přes zbytek roku zvětraly. Kamna se obvykle s nějakou modifikací stavěly znovu. Od samotného počátku byly 200 cm dlouhé a 80 cm široké. Tyto rozměry jsme si na sucho nasimulovali rozložením hrnců pro vaření oběda: polévka, brambory, pekáč s masem a čaj s možností odstavení uvařeného jídla na okraj kamen, aby nevychladlo. V přechodu mezi posledním plátem a komínem byl na kamnech postaven „kamnovec“. Cínovaná plechová bedna o objemu 200 litrů. V ní se ohřívala voda na pomývaní nádobí a koupání.
Největší problémy jsme začali mít po přestěhování tábora na místo kam se místní dostali traktorem. Ztratila se latrína, komín a později i šamotové cihly ze kterých jsme později kamna zdili a na starém tábořišti s opravami vydržely i 5 let. Bylo nám jasné, že musíme najít takové řešení, které znemožní kamna rozebrat, pohnout s nimi a zcizit je. Řešením se stala monolitická panelová kamna ze žárobetonu, která váží asi 1 000 kg a vydržela nám bez oprav 15 let.
 |
Panely
K výrobě boků kamen je zapotřebí dvou zrcadlově stejných betonových panelů. K jejich výrobě si zhotovíme dvě dřevěné formy z velkoplošného materiálu, nejlépe vodovzdorná překližka. Součástí formy jsou dřevěné špunty k předlití osazených děr k pozdějšímu spojení čtyřmi svorníkovými šrouby. Na těchto šroubech se závity M 36 pak volně leží rošt. Ten je umístěn přibližně v polovině výšky kamen. Rozměry jsou na obrázku sestavy kamen. V horní hraně formy je připevněn úhelník s navařenými prackami pro pevné spojení v betonu. Při každoročním pokládání litinových plátů se do takto vzniklých drážek ukládá šamotová malta. Ta utěsní prostor mezi plátem a panelem. Při vypálení a případném rozdrolení malty ta drží v drážce a pod pláty nevyšlehává plamen na kuchaře.
Základním materiálem je šamotová drť, která se dá koupit pytlovaná po 40 kg, cement, armovací síto, trochu písku a případně vodní sklo. Dřevěné (silonové) špunty řádně separujeme vhodným prostředkem: silikonový olej, vazelína, obalíme do igelitu, atd. Dřevo v panelu nabobtná a velmi těžce se z panelu odstraňuje.
Formy položíme na rovný podklad a zajistíme, že po nalití betonu se nezdeformují a vyrobený panel nebude křivý. Namíchaný žárobeton nalijeme do formy, lehce hutníme abychom dostali co nejkvalitnější venkovní plochu panelu – kamen. V průběhu vyplňování formy betonem vložíme do betonu do dvou výšek armovací síto. To zajistí, že při opatrné manipulaci nám panely neprasknou. Horní plochu formy srovnáme rovnou latí a uhladíme zednickou lžící. Pak beton pouze řádně zaléváme vodou, protože při jeho tuhnutí se spotřebovává voda. Pokud tak neučiníme, beton popraská dříve než kamna dokončíme.
Po ztvrdnutí betonu, nejlépe za 2-3 týdny opatrně rozebereme formy a panely můžeme transportovat na místo určení. Stavíme je na předem připravené místo, srovnané do roviny. Máme připravené drobné kameny, ocelové klínky a podobně. Panely určitě stavíme podle vodováhy, aby pracovní plocha kamen byla co nejrovnější. Později po spojení šrouby již nic neuděláme.
 |
 |
 |
 |
Litinové pláty
V minulosti se nám podařilo zajistit odlití litinových plátů o rozměrech 80 x 20 x 1,8 cm. Na spodní straně jsou ještě podílně zesíleny dvěma podélnými žebry 3 x 2 cm. Po délce byly ofrézovány, takže k sobě velmi dobře přiléhají a těsní. Přestože je používáme již skoro 30 let, nejsou díky své robustnosti deformovány. Na kamna je klademe do jemné šamotové malty uložené do V drážky vytvořené úhelníky. Mezi pláty ponecháváme 2 mm dilatační mezeru. Za poslední plát přímo na panely pokládáme na maltu kamnovec
 |
Kamnovec
Kamnovec je svařen z nerezového plechu 1,3 mm. Víko je ze stejného materiálu. Délka odpovídá šířce kamen. Objem našeho kamnovce je 200 litrů. V něm průběžně ohříváme asi 150 litrů vody, která je vypouštěna ventilem a hadicí. Dřívější kamnovec jsme měli z pocínovaného plechu. Cínování časem začalo povolovat a voda byla znečištěná rzí. Hygiena z toho nebyla zrovna odvázána.
Komín
Za vlastními kamny je přistavěn komín. Ze starých cihel jsme vyzdili podstavec 80 x 80 80 cm. Na něm leží těsně přiložen ke kamnovci komín. Ocelový plech silný 8 mm na který je přivařena metrová roura D 30 cm ukončena přírubou se šesti šrouby. Na tuto se pak postupně šroubují další díly do celkové délky 5,5 metrů. Na plech klademe cihly a slouží pak k sušení bot.
Protože, pravděpodobně, dřevo není hlavním problémem tábora, topíme štípanými poleny. Ty v kamnech pokládáme křižmo přes sebe na okraji kamen, tah pak plamen roztáhne i díky komínové štěrbině po celé délce pracovní plochy. Ale to si musí každý vyzkoušet.
Rošt
Rošt se vyroben ze tří silných plocháčů a kulatiny D 15 mm. Otvory společně vrtaných plocháčů je kulatina prostrčena a bodově přivařena. Pohled do kamen na obrázku snad stačí. Spodek kamen je tvořen silným plechem položeným přímo na zem. Usnadňuje to vybírání popela a zasouvání pekáčů při pečení masa. Dopékáme tak ražničí, kuřata, vrabce atd. Tento obří popelník je ukončen zídkou do úrovně roštu. Pak se šikmo zvedá směrem ke komínu, až v oblasti kamnovce vzniká komínová štěrbina 80 x 15 cm. Tento rozměr se pak již nemění.
 |
Dvířka
Jsou svařovaná z U profilů a ke kamnům připevněna pomocí rozpěrných šroubů. Do vnitřní strany U profilu jsou vyvrtány po výšce 3 otvory se závitem M12. Šroub přes plechovou podložku pak tlačí na betonový panel a drží dvířka. Dvířka jsou půlená ve výšce roštu.